Opět přidávám příspěvek ve středu večer v týdnu sedmém.
Polovinu týdne jsem strávila nad psaním seminárky, tak se nebylo o co moc
dělit, respektive, nebylo moc co sdílet a najednou jsme v novém týdnu. Od středy
do pátku jsem strávila nad psaním seminární práce, takže se u mě v diáři
Inspirace vyskytuje hluché místo, které tam nechám, život není jen o vzrušení a
i já mám nárok pár dní nehledat pozitiva a být zahloubaná do učení. Nejsem si
ani jistá, jestli jsem si odnesla nějakou myšlenku. Snad jen, že jsme lidi,
máme nárok na to, se občas tvářit jako kyselé prdele, zvlášť pak u situací,
které nejsou příjemné a nikdo by nám to neměl mít za zlé, ale naopak, mít
trochu pochopení. Kupříkladu já jsem se ho naučila mít. Tedy stále se učím,
takže ano jde to, jen to chce občas překročit vlastní stín. Prostě mé oblíbené
„rčení“, vylézt z krabice a přemýšlet jinak.
- Obrážení slev v obchoďácích. (Zkusit se má prostě všechno) haha.
- Dlouhá procházka s Rejíkem. Házeli jsme mu jako bonus.
- Maraton Jamese Bonda
- Metoda „dneska není středa“ vcelku zabrala
- Další dotazník – done. (Ale není to poslední verze) Tddd.
- Lazy day
- Jízda po dálnici
- Trénování nerozčilování se po dálnici. (Jde to dost těžko).
- Další jednorázová brigáda.
- Úplné dořešení poslední záležitostí kolem plesu.
- Fajn den.
- Dopsání seminární práce (už je pátek haha).
- Návštěvní den.
- Proměna mé vizáže.
- Focení portrétu.
- Kulmování vlasů.
- Líčení mého obličeje.
- Spousta srandy.
- Další návštěva a konec týdne.
Žádné komentáře:
Okomentovat