Týden osmý.

Týden osmý byl klasicky o přemýšlení. Přemýšlím totiž, proč furt nad vším tak přemýšlím a jsem z toho více méně už unavená. Občas bych se ráda (respektivě většinu svého času) věnovala tomu, co teď je a ne co bylo nebo co bude, nicméně moc nevím jak na to, a čím víc o tom přemýšlím, tím je to horší. Vážně. Tohle není moudro týdne, tohle je můj zoufalý úvod do mé hlavy. Haha. Moudro týdne je víc sluníčkový. Je především o tom, věřit těm, kteří tu pro nás jsou 24 hodin denně, mají nás rádi, občas nás i milují, nic nám nezavidí a takové ty vlastnosti, co má každý dobrý přítel. Věřit v tom smyslu, že když nás poučují/kritizují/říkaj nám svůj názor, nic z toho nechtějí mít, dělaj to prostě pro nás, protože, ten kdo mě má upřímně rád z toho prostě nic mít nechce a v to je opravdu důležité věřit a být s tím srovnán. No jistě. Musím se to naučit, ale pokrok je alespoň v tom, že o tom píši a tuto skutečnost beru na vědomí. A žabomyší hádky nebo války prostě bejt musej - žit je hold boj no :-). Tak se přesunu raději ke krátkému shrnutí mého relativně akčního týdne.

• Noční jízda tramvají.
• Studovna národní knihovny.
• U babičky.
• Všechna literatura na bakalářku vybrána.
• Koncept na BP udělán.
• Noční studování.
• Pohodové hlídání u Elišky.
• Uspávání v náručí.
• Čtení knížek.
• Malování relaxačních omalovánek.
• Zase na chvíli v Letňanech.
• Cvičení Reymonda v povelech.
• Půlnoční telefonáty s Diou.
• S babičkou na obědě.
• Cesta tramvají do knihovny.
• Kvetoucí čaj.
• Super ostrá polívka (co nám s babičkou vypálila všechny červy. haha).
• Sama doma.
• Ticho a klid.
• Pohoda a můžu si dělat bordel jaký chci. Haha.
• Hodinový telefonát s Diou - again.
• S Anou a Clarou na dětském hřišti. Prolézačky atd.
• Pohodová večerní jízda autem.
• Miluju řízení auta prostě.
• Relaxační levandulová koupel s levandulovou solí a olejovými zvířátky.
• Takový to noční přemýšlení o tom, kdo jsem a co od sebe chci.
• Burger king!!!
• Večer s Klárkou.
• Pečená řepa s česnekovým dipem.
• Na víkend u Milana.
• Podílím se na umění (Milanovi fotky).
• Dodělala jsem všechny kapitoly z jedné knihy k BP (z jedné knihy asi ze čtrnácti knih. tdd.)
• Trénování povelů s Reymondem.
• Lazy neděle.
• Koupání psa.

Na konec tu mám jeden citát. Můj diář Inspirace obsahuje četné citáty z Coelhových knih. Tenhle parádně vyjadřoval můj přemýšlecí týden.

Dřívější řešení se také dají použít jen na minulé problémy. Chcete-li být tvůrčí, zapomeňte trochu na své zkušenosti.

(Vítěz je sám)

Týden sedmý.

Týden sedmý byl mnohem akčnější než týden minulý. V podstatě každý den se něco dělo a krom neděle jsme furt někde byli. Moje myšlenka týdne je spíš mudro. Haha. Je prostě dobré se smířit s faktem, že ne každý (skoro nikdo) má takové tepmo a umí tak plánovat a organizovat jako já. A to fakt není sebechvála, to je prostě fakt se kterým nic neudělám:). Nicméně celý týden jsem se těšila na pátek a zároveň z něj byla nervózní. Čekala mě společenská událost naší vysoké školy, kde jsem byla jedním z hlavním pořadatelů. Nakonec to dopadlo moc fajn, všichni si ples užili a už se (snad) těší na příští ročník! Juchů.

• Pečené maso se šťouchaným bramborem.
• Skanzen.
• Nakládaný hermelín a horká višeň se skořicí.
• Poznání nového člověka.
• Po delší době u babičky.
• Módní přehlídka šatů.
• Šaty na pátek vybrány.
• Velmi pohodové hlídání Elišky.
• Hraní, čtení, blbnutí Elišky.
• Zase nasněžilo! Haha.
• "Výlet do Benátek" do Německé firmy:).
• Psychická podpora, tentokrát z mé strany.
• Knihy k BP objednány v knihovně.
• Dneska hlídání Any a Clary bez koupání:).
• Třídění lega.
• Skládání puzzle.
• Úklidový den.
• Slunečný den.
• Nedočkavost na ples.
• Příprava na ples.
• Líčení.
• Česání.
• Za 20 minut ve škole.
• Příprava plesu.
• Organizování plesu.
• Hlavní pořadatel plesu.
• Super večer s Milanem a s lidmi z vejšky.
• Spokojenost z dobře odvedené práce.
• Budíček v 11:30.
• Bez snídaně, rovnou oběd.
• Návštěva u Lu.
• Home made sushi.
• Sushi session.
• Fajn lazy sobota.
• Relaxace na gauči.
• Bond maraton na ČT2.
• Vymýšlení jídelníčku na celý týden.
• Děkovný mail za společenský večer, který jsem uspořádala.
• Podána přihláška na VŠ.

Týden šestý. Lenivý, bez překvapení se zpožděním.

Opět přidávám příspěvek ve středu večer v týdnu sedmém. Polovinu týdne jsem strávila nad psaním seminárky, tak se nebylo o co moc dělit, respektive, nebylo moc co sdílet a najednou jsme v novém týdnu. Od středy do pátku jsem strávila nad psaním seminární práce, takže se u mě v diáři Inspirace vyskytuje hluché místo, které tam nechám, život není jen o vzrušení a i já mám nárok pár dní nehledat pozitiva a být zahloubaná do učení. Nejsem si ani jistá, jestli jsem si odnesla nějakou myšlenku. Snad jen, že jsme lidi, máme nárok na to, se občas tvářit jako kyselé prdele, zvlášť pak u situací, které nejsou příjemné a nikdo by nám to neměl mít za zlé, ale naopak, mít trochu pochopení. Kupříkladu já jsem se ho naučila mít. Tedy stále se učím, takže ano jde to, jen to chce občas překročit vlastní stín. Prostě mé oblíbené „rčení“, vylézt z krabice a přemýšlet jinak.  

• Obrážení slev v obchoďácích. (Zkusit se má prostě všechno) haha.
• Dlouhá procházka s Rejíkem. Házeli jsme mu jako bonus.
• Maraton Jamese Bonda
• Metoda „dneska není středa“ vcelku zabrala
• Další dotazník – done. (Ale není to poslední verze) Tddd.
• Lazy day
• Jízda po dálnici
• Trénování nerozčilování se po dálnici. (Jde to dost těžko).
• Další jednorázová brigáda.
• Úplné dořešení poslední záležitostí kolem plesu.
• Fajn den.
• Dopsání seminární práce (už je pátek haha).
• Návštěvní den.
• Proměna mé vizáže.
• Focení portrétu.
• Kulmování vlasů.
• Líčení mého obličeje.
• Spousta srandy.
• Další návštěva a konec týdne.

 

Týden pátý. Vylézání z krabic.

Týden pátý byl extrémně dlouhý a nevím proč. Možná, že únor je tak krátký, tak si ho záhadně prodlužuji. Pondělí jsem zahájila vyzvednutím svého výherního balíčku v Havlíkovi a zakončila návštěvou Veletržního paláce s Milanem. Nicméně ta doba, od pondělí do neděle, mi přišla jako měsíc. Haha. On mě ten smích přejde, až mi začne hořet koudel u prdele, a každý týden bude jako mrknutí oka. Nicméně to byl, díky mému plaveckému výkonu 90 minut pod vodou, přemýšlecí týden. Myšlenka týdne je; Přijde mi hodně zajímavé občas dělat věci jinak. Vylézt z krabice, chápat lidi, přemýšlet víc za svůj stín (spíš nos). Ne, nejde to vždy - to je jasné, ale podle mě je fajn občas k tomu dospět. Dospět k věcem, že zaparkovat o dvě místa dál není taková trága přece, když některé starší babičky musí na ten nákup pěšky. Ano, je to takový haha příklad, ale tak je to přeci se vším. Nebo pomoct (občas) starým lidem s nákupem taky není od věci, je to přeci jen pár minut času navíc pro to, udělat svět lepším. Hlavně teda sebe lepším, především pak pokud je v sázce udělat něco pro někoho, místo spěchání domů k sociálním sítím nebo telce s Ordinací :-))). Takže dost té vážnosti a zde je shrnutí;

• Super pondělek (konečně bez kocoviny).
• Vyzvednutí výherního balíčku od Havlíka.
• Setkání s Luckou po x letech.
• Karamelové frapé.
• Hranolky ve sladko-kyselé omáčce.
• Prostě po sto letech u Mekšita. Haha.
• Nová fotka od Milana!
• Vybarvování v relaxačních omalovánkách.
• Jsem schopná přežít i v bojových podmínkách (urval se na nám bojler).
• Zase tak dlouho jsemto nepřežila. Haha (odjezd na pár dní do Letňan).
• Zajištěná kapela na naší školní společenskou událost.
• Finišování s plesem.
• Testování dalších Havlíkových výrobků.
• Maximální pohodové hlídání Elišky. (Je chudinka nemocná, tak ji pro jistotu uspávala maminka)
• Delegování mi jde.
• Plaváníčko.
• 90 minut čistého času stráveného plaváním!
• Nová brigáda!
• Náhodná setkávání (ta mě baví hodně).
• Po dlouhé době jsem měla zase konečně hlad.
• Konečně teče vodá! (Možná i teplá).
• Vrácení šatů a uvědomění si, že jsou i důležitější věci. (Jako jídlo a tak).
• Nastěhována k Milanovi (na týden).
• Pomoc od mého dědy (které si moc vážím a je pro mě důležitá).
• Na nákupech po Praze a plavky stejně nenakoupeny. Tak alespoň podprsenka na sport.
• Ranní procházka s Rejíkem.
• Úvodní slovo k průzkumu - done.
• Ledové sochy.
• Návštěva Lu.
• Film Líza liščí víla.
• Konečně jsem se pustila do bakalářské práce!
• 200 let Národní galerie v Praze.
• Veletržní palác s Milanem.
• Návštěva - Dia u nás byla.

Tentokrát naštěstí nic nepotřebuje vysvětlení, místo toho mám perličku v podobě zážitku ze zkušební kabinky. Takový ten pocit, když se rvu do plavek velikosti 42 po tom co si odfouknu po té těžké dřině, se z vedlejší kabinky ozve "Noo to XSko (což je 34 žejo. haha) mi je akorát." Tadádá :-))))