Týden třetí. S větším zpožděním. Haha.

Až dneska jsem nebyla líná zavolat na technickou podporu UPC, aby mi vyřešili to, proč mi nefunguje internet (proto je příspěvek se zpožděním). Po dlouhé době jsem volala přes automat a docela se při něm zasmála. Naštěstí, když mě přepojili, tak mi chlapík na druhé straně zvedl telefon okamžitě a za 20 minut byl problém zažehnán, tak mi to hned při úterku zvedlo náladu. Nicméně se vrátím ke svému týdnu třetímu, byl náročnější hned od pondělí, kdy mě čekaly dvě zkoušky. Ve středu jsem pak hlídala malou Elišku, která zjistila, že jakmile přijdu, je to znamení, že maminka odchází, a tím pádem neustálý brek. Jéj. Konec týdne byl pěkný, lyžovačky/procházky/válení se ve sněhu s Milanem a malá rodinná oslavička k mým 23. narozeninám. Avšak, i když mám těžší chvíli, tak mě tenhle ten můj diář Inspirace Paulo Coelho nutí se zamýšlet nad těmi pozitivy, které se mi dějou a díky tomu je pro mě obecně jednodušší dostat se ze špatné nálady.

• Dvě zkoušky v jeden den a za jedna v kapse.
• Učit se neustále selektivně ignorovat - done.
• Řádění s Rejidlem a Milanem na psím hřišti a přijít k újmě - done.
• Dlouhá procházka v lesoparku v Letňanech v mrazu.
• Billiard s Lu a Láďou.
• Učit se delegovat lidi - done.
• Pořád mám radost ze sněhu a z procházek v něm se psem.
• Uzavření dohody o tom, že žabomyší hádky necháme na středu. Haha.
• Moje první koupání holek ve vaně. 
• Mám superského chlapa, který by pro mě dojel na konec světa!
• Odjezd na lyžovačku.
• První lyžovačka v této sezóně.
• Procházka se psem v prašanu.
• Objevení nové vlastnosti - soutěživost!
• Horský vzduch a sluníčko a celý den strávený venku.
• 4 hodiny na svahu!
• Nenápadné závodění na svahu s Milanem :-)
• Válení se ve sněhu.
• Dělání sněžných andělů.
• Mini krásná oslavička s dortem a rodinkou.
• Poprvé v životě jsem něco vyhrála!!! (Havlíkovu kosmetiku).
• Nová orchidej do mé sbírky.
• Čokoládová sova.

 Poznámky pod čarou (kdybych náhodou zapomněla)

Řádění s Rejidlem a Milanem na psím hřišti a přijít k újmě - done. Abych to moc neprotahovala. Prostě ten náš hafan byl nějakej obzvlášť štastnej, a tak se přestal dost kontrolovat, takže Milan měl kousanec do tváře a prokouslou bundu a já natrhlej ret, když mi skočil přímo do obličeje. Nicméně jsem mohli být rádi, že nám neposkákal třeba hlavu, protože to on umí určitě taky. Haha.

Žabomyší hádka na středu. A kdyby byla náhodou středa, tak na 29. únor.