pondělí 21. března 2016

Týden jedenáctý.

Týden jedenáctý mi přinesl jedno velké moudro. Nedávno jsem narazila na jednu krásnou větu "Tam, kde obvykle argumentujete, se zkuzte ztišit a nic neříkejte." mám totiž tentence se furt někomu obhajovat, což není to nejlepší, protože druhému dávám dost šancí, jak mě potopit. Takže se učím, buď fakt držet hubu, nebo zkusit asertivní techniku otevřených dveří a nebo - většinou ta nejlepší varianta v české společnosti haha! nasypat si popel na hlavu a říct "jasně, mám kolem sebe tunu chlapů, který milujou auta je jm všem o 100 zkušeností víc než mě, ale je moje chyba, že jsem si na technickou nevzala velkej techničák a nezeptala se na tak důležitou věc." (Vskuvka - když je tak důležitá, tak proč nenapadla všechny kolem mě? Tddd prostě :-D) Ale jedno je důležité, říct to s pokorou a smutně, ale myslet si něco o prdeli, jinak to sypání popela ztrácí účinky. Když jde o prd, tak to prostě neřešit. A ano není to jen příkladově, fakt (já génius) jsem jela na technickou bez velkého techničáku, protože pro mě jako ženu bylo důležité tam hlavně dopravit to auto haha! :-) Je to blbej a příklad, ale jinej z tohodle týdne nemám, doufám, že si to Milan nepřečte, jinak zase bude žabomyší hádka, ale mě to prostě teď zpětně přijde fakt vtipný. 

  • Celý pondělní den s maminkou.
  • Společný vynikající oběd (pasta s lososem, žampiony, cuketou, smetanou, černým kaviárem a rukolou).
  • Dvohodinový psychologický rozbor u kávy a dortíčku. (Trust me, I am psycho-logist. Haha)
  • Dobrý skutek. 
  • Učím se mít ráda svoje tělo, takové jaké je a zpracovat to.
  • Vision board pověšena v pokoji!
  • Maximálně pohodové hlídání Elišky.
  • Batole usínající v náruči.
  • Četba knihy.
  • Experimenty s kulmou na vlasy.
  • Chvilka samoty v autě na dálnici.
  • Přihlásila jsem se na SVOČ.
  • Omylem vytočila nevlastního tátu Martina, ale byl to příjemný rozhovor.
  • Na tiramisu s Tomášem.
  • Dlouhá horká levandulová sprcha.
  • Na technickou bez velkého techničáku. Haha. Prostě žena.
  • Hlídání, hřiště, hraní, koupání, večeře, zoubky a uspávání s knihou aneb kompletní péče o holky.
  • Páteční počítací den ve škole, protože kdy jindy mít manažerskou ekonomiku 6 hodin v kuse než v pátek.
  • Prodloužená jízda po dálnici za Milanem do práce.
  • Na výlet do České Lípy.
  • Konečně s Milan zase po týdnu spolu!
  • Dvouhodinová procházka v pekle s Rejíkem a Milanem.
  • Večerní posezení s Milanovou rodinkou u vína.
  • Nedělní dopoledne s knihou v posteli.
  • Večer alespoň zase na chvíli s mamkou a Míšou.

pondělí 14. března 2016

Týden desátý.



Tak je tu týden desátý. Nějak to utíká. Ještě včera jsem připravovala silvestrovský večer a dneska je půlka března. Ať mám občas zpoždění se svými příspěvky, tak mě to ale furt drží. Občas nestihnu psát ten den, jelikož se s Milanem vracíme z nějaké návštěvy pozdě, nebo jsem přeci jen unavená a už se mi psát nechce, nicméně to vždy nějak došašim, dopíšu a vždy na konci týdne (minimálně v mém diáři Inspirace mám zápis za celý týden). Jsem na sebe pyšná a mohu doporučit – vřele všem. Takže má myšlenka je asi tato, je fajn mít po ruce diář nebo blok, do které si člověk může psát postřehy z běžného a všedního dne a jednou týdně, nebo měsíčně shrnout své postřehy, učí se tím skvěle jakási vděčnost za všednosti a běžnosti našich dnů. 


  • Celý den v posteli s knihou! (Ano v pondělí jsem nic jiného nedělala a bylo to moc fajn!)
  • Večerní svíčko s gumou (3x v tomto týdnu).
  • Hlídání s Eliškou, které je jak na houpačce, někdy je fajn a někdy se bojím, že jí praskne cévka v hlavě, vzhledem k pláči, který předvádí J.
  • Ranní jízda po dálnici v mlze.
  • Kuška nás zase učí fakt zajímavé věci. (Jsme tak mimochodem zjistily s Jindřiškou. Haha).
  • Nový krém od Havlíka, který jsem úplnou náhodou vyhrála, je doma (Andělská tvář).
  • Fruitisimo fres drink, Stress killer.
  • Dobrý skutek (Přispěla jsem na zubní prevenci na školách v DMku).
  • Pohodový úklid.
  • Uvařila jsem si sama oběd (Hermelín obalený v pečené slanině a grilovaném lilku s opečenou toastem).
  • Hlídání holek a po dlouhé době jejich koupání ve vaně se spoustou hraček.
  • Čtu si furt knihy (které samozřejmě nejsou k BP, haha).
  • Další krůček k BP.
  • Experimenty s vlasy (aneb konečně jsem je natočila, tak jak jsem chtěla, a to nástavcem, kterému jsem důvěřovala nejmíň).
  • Moje nekonečně těšení se na Milana.
  • Konečně zase s Milanem.
  • Procházka se psem.
  • Manikúra (udělaná perfektně mnou).
  • Dopolední kávička se sestřenkou (zase po měsíci jsem se s ní viděla! Jupí!)
  • Odpoledne s Lu a Illy na workshopu vision board.
  • Naučila jsem se zase o krok víc pracovat se svými představami a jejich uskutečňováním.
  • Tvoření koláží a vizualizace.
  • Hraní Aktivit a návštěva u Karolíny, Vaška a jejich dvou ratolestí Rozárky a Amálky s Milanem.
  • Jízda noční tram z Barrandova do Kobylis zkratkou přes Žižkov. Haha.
  • Nedělní válící se a spací den.
  • Další Bondovka.
  • Nové XXL balení Bio 3 min ranní čistící masky od Havlíka (za skvělou cenu od Rouzíčka!).
 

neděle 6. března 2016

Týden devatý.

Týden devatý byl návratem do reality, pracovního nasazení, plánování, brzkého ranního vstávání. Ale já jsem táák ráda. Milan ne. Ale já jo! Stihnu toho 5x víc a život mi připadá hned víc smysluplný. Nicméně od uplynulého týdne se lepším. Je mi lépe, tolik nepřemýšlím (teda jo, ale nejsou to hluboký depresivní myšlenky o věcech na dně oceánu a tak). Učím se žít okamžikem, když se naštvu, pídím, proč jsem naštvaná a jestli to má smysl. Není to velký pokrok, ale mě je líp a to je asi hlavní. Hlavně chytám inspiraci od okolí, víc pozoruji chování lidí, přírodu, třeba když jedu autem (moc bych to teda neměla dělat, ale na prázdné ranní dálnici je občas nuda). Doporučuju se na chvíli zastavit, pozorovat svět kolem sebe nebo když člověka něco rozčílí, tak jak dlouhá a nutná je doba tohoto rozčílení a tak. Je to fajn. 

  • Noční malování mandaly.
  • Španělská verze Jamese Bonda.
  • Milan jde zase do práce!
  • Občas se musím smát nad hloupostí svojí i jiných.
  • Oběd od babičky.
  • Procházka zasněženou krajinou se psem.
  • Večeře v IKEA s Milanem.
  • Takový to minimalistický tancování v županu. haha.
  • První den v posledním semestru!
  • Snídaně od Paula (Dianky, croissant s kozím sýrem, brusinkami a rukolou.)
  • Jednorázové hlídání Matýska - moc šikovného ročního kloučka (napapat se umí, chodit umí a i hadr mi sám donesl, když vylil vodu na zem - prostě zlatíčko!)
  • Hlídání Any a Clary převážně na hřišti.
  • Houpání se na houpačce.
  • Jízda autem.
  • Večerní přemýšlecí maily s Rous.
  • Uvědomění, jak moc mi Milan chybí, když s ním nejsem.
  • Horká sprcha.
  • Večerní rituály.
  • Poslouchání večerní Prahy, která je v Letňanech tak zvláštně tichá.
  • Počítací den ve škole! (Manažerská ekonomika je svinstvo. haha)
  • Slunná jízda po dálnici.
  • Další mini VÝHRA u Havlíka. (Andělská tvář!)
  • Učím se furt myslet pozitivně a docela mi to jde.
  • Poznat sobotního dne - musím zhubnout.
  • Zapracovala jsem na BP.
  • Byli jsme s Milanem v kině na Ave Caesar!
  • Skoro společné vaření. haha.
  • Maraton s Bondem pokračuje (každou sobotu vysílá ČT2, tuším, jednu Bondovku, jak šly po sobě).
  • Válenda v posteli/na gauči. Prostě vskutku pohodová neděle,
Mám tu další citát ze svého diaře Inspirace:

"Jsou chvíle, kdy život odloučí některé osoby jen proto, aby obě pochopily, jak důležité jsou jedna pro druhou" (Vítěz je sám).

neděle 28. února 2016

Týden osmý.

Týden osmý byl klasicky o přemýšlení. Přemýšlím totiž, proč furt nad vším tak přemýšlím a jsem z toho více méně už unavená. Občas bych se ráda (respektivě většinu svého času) věnovala tomu, co teď je a ne co bylo nebo co bude, nicméně moc nevím jak na to, a čím víc o tom přemýšlím, tím je to horší. Vážně. Tohle není moudro týdne, tohle je můj zoufalý úvod do mé hlavy. Haha. Moudro týdne je víc sluníčkový. Je především o tom, věřit těm, kteří tu pro nás jsou 24 hodin denně, mají nás rádi, občas nás i milují, nic nám nezavidí a takové ty vlastnosti, co má každý dobrý přítel. Věřit v tom smyslu, že když nás poučují/kritizují/říkaj nám svůj názor, nic z toho nechtějí mít, dělaj to prostě pro nás, protože, ten kdo mě má upřímně rád z toho prostě nic mít nechce a v to je opravdu důležité věřit a být s tím srovnán. No jistě. Musím se to naučit, ale pokrok je alespoň v tom, že o tom píši a tuto skutečnost beru na vědomí. A žabomyší hádky nebo války prostě bejt musej - žit je hold boj no :-). Tak se přesunu raději ke krátkému shrnutí mého relativně akčního týdne.

  • Noční jízda tramvají.
  • Studovna národní knihovny.
  • U babičky.
  • Všechna literatura na bakalářku vybrána.
  • Koncept na BP udělán.
  • Noční studování.
  • Pohodové hlídání u Elišky.
  • Uspávání v náručí.
  • Čtení knížek.
  • Malování relaxačních omalovánek.
  • Zase na chvíli v Letňanech.
  • Cvičení Reymonda v povelech.
  • Půlnoční telefonáty s Diou.
  • S babičkou na obědě.
  • Cesta tramvají do knihovny.
  • Kvetoucí čaj.
  • Super ostrá polívka (co nám s babičkou vypálila všechny červy. haha).
  • Sama doma.
  • Ticho a klid.
  • Pohoda a můžu si dělat bordel jaký chci. Haha.
  • Hodinový telefonát s Diou - again.
  • S Anou a Clarou na dětském hřišti. Prolézačky atd.
  • Pohodová večerní jízda autem.
  • Miluju řízení auta prostě.
  • Relaxační levandulová koupel s levandulovou solí a olejovými zvířátky.
  • Takový to noční přemýšlení o tom, kdo jsem a co od sebe chci.
  • Burger king!!!
  • Večer s Klárkou.
  • Pečená řepa s česnekovým dipem.
  • Na víkend u Milana.
  • Podílím se na umění (Milanovi fotky).
  • Dodělala jsem všechny kapitoly z jedné knihy k BP (z jedné knihy asi ze čtrnácti knih. tdd.)
  • Trénování povelů s Reymondem.
  • Lazy neděle.
  • Koupání psa.

Na konec tu mám jeden citát. Můj diář Inspirace obsahuje četné citáty z Coelhových knih. Tenhle parádně vyjadřoval můj přemýšlecí týden.

Dřívější řešení se také dají použít jen na minulé problémy. Chcete-li být tvůrčí, zapomeňte trochu na své zkušenosti.
(Vítěz je sám)

pondělí 22. února 2016

Týden sedmý.

Týden sedmý byl mnohem akčnější než týden minulý. V podstatě každý den se něco dělo a krom neděle jsme furt někde byli. Moje myšlenka týdne je spíš mudro. Haha. Je prostě dobré se smířit s faktem, že ne každý (skoro nikdo) má takové tepmo a umí tak plánovat a organizovat jako já. A to fakt není sebechvála, to je prostě fakt se kterým nic neudělám:). Nicméně celý týden jsem se těšila na pátek a zároveň z něj byla nervózní. Čekala mě společenská událost naší vysoké školy, kde jsem byla jedním z hlavním pořadatelů. Nakonec to dopadlo moc fajn, všichni si ples užili a už se (snad) těší na příští ročník! Juchů.

  • Pečené maso se šťouchaným bramborem.
  • Skanzen.
  • Nakládaný hermelín a horká višeň se skořicí.
  • Poznání nového člověka.
  • Po delší době u babičky.
  • Módní přehlídka šatů.
  • Šaty na pátek vybrány.
  • Velmi pohodové hlídání Elišky.
  • Hraní, čtení, blbnutí Elišky.
  • Zase nasněžilo! Haha.
  • "Výlet do Benátek" do Německé firmy:).
  • Psychická podpora, tentokrát z mé strany.
  • Knihy k BP objednány v knihovně.
  • Dneska hlídání Any a Clary bez koupání:).
  • Třídění lega.
  • Skládání puzzle.
  • Úklidový den.
  • Slunečný den.
  • Nedočkavost na ples.
  • Příprava na ples.
  • Líčení.
  • Česání.
  • Za 20 minut ve škole.
  • Příprava plesu.
  • Organizování plesu.
  • Hlavní pořadatel plesu.
  • Super večer s Milanem a s lidmi z vejšky.
  • Spokojenost z dobře odvedené práce.
  • Budíček v 11:30.
  • Bez snídaně, rovnou oběd.
  • Návštěva u Lu.
  • Home made sushi.
  • Sushi session.
  • Fajn lazy sobota.
  • Relaxace na gauči.
  • Bond maraton na ČT2.
  • Vymýšlení jídelníčku na celý týden.
  • Děkovný mail za společenský večer, který jsem uspořádala.
  • Podána přihláška na VŠ.

středa 17. února 2016

Týden šestý. Lenivý, bez překvapení se zpožděním.



Opět přidávám příspěvek ve středu večer v týdnu sedmém. Polovinu týdne jsem strávila nad psaním seminárky, tak se nebylo o co moc dělit, respektive, nebylo moc co sdílet a najednou jsme v novém týdnu. Od středy do pátku jsem strávila nad psaním seminární práce, takže se u mě v diáři Inspirace vyskytuje hluché místo, které tam nechám, život není jen o vzrušení a i já mám nárok pár dní nehledat pozitiva a být zahloubaná do učení. Nejsem si ani jistá, jestli jsem si odnesla nějakou myšlenku. Snad jen, že jsme lidi, máme nárok na to, se občas tvářit jako kyselé prdele, zvlášť pak u situací, které nejsou příjemné a nikdo by nám to neměl mít za zlé, ale naopak, mít trochu pochopení. Kupříkladu já jsem se ho naučila mít. Tedy stále se učím, takže ano jde to, jen to chce občas překročit vlastní stín. Prostě mé oblíbené „rčení“, vylézt z krabice a přemýšlet jinak.  



  • Obrážení slev v obchoďácích. (Zkusit se má prostě všechno) haha.
  • Dlouhá procházka s Rejíkem. Házeli jsme mu jako bonus.
  • Maraton Jamese Bonda
  • Metoda „dneska není středa“ vcelku zabrala
  • Další dotazník – done. (Ale není to poslední verze) Tddd.
  • Lazy day
  • Jízda po dálnici
  • Trénování nerozčilování se po dálnici. (Jde to dost těžko).
  • Další jednorázová brigáda.
  • Úplné dořešení poslední záležitostí kolem plesu.
  • Fajn den.
  • Dopsání seminární práce (už je pátek haha).
  • Návštěvní den.
  • Proměna mé vizáže.
  • Focení portrétu.
  • Kulmování vlasů.
  • Líčení mého obličeje.
  • Spousta srandy.
  • Další návštěva a konec týdne.
 

neděle 7. února 2016

Týden pátý. Vylézání z krabic.

Týden pátý byl extrémně dlouhý a nevím proč. Možná, že únor je tak krátký, tak si ho záhadně prodlužuji. Pondělí jsem zahájila vyzvednutím svého výherního balíčku v Havlíkovi a zakončila návštěvou Veletržního paláce s Milanem. Nicméně ta doba, od pondělí do neděle, mi přišla jako měsíc. Haha. On mě ten smích přejde, až mi začne hořet koudel u prdele, a každý týden bude jako mrknutí oka. Nicméně to byl, díky mému plaveckému výkonu 90 minut pod vodou, přemýšlecí týden. Myšlenka týdne je; Přijde mi hodně zajímavé občas dělat věci jinak. Vylézt z krabice, chápat lidi, přemýšlet víc za svůj stín (spíš nos). Ne, nejde to vždy - to je jasné, ale podle mě je fajn občas k tomu dospět. Dospět k věcem, že zaparkovat o dvě místa dál není taková trága přece, když některé starší babičky musí na ten nákup pěšky. Ano, je to takový haha příklad, ale tak je to přeci se vším. Nebo pomoct (občas) starým lidem s nákupem taky není od věci, je to přeci jen pár minut času navíc pro to, udělat svět lepším. Hlavně teda sebe lepším, především pak pokud je v sázce udělat něco pro někoho, místo spěchání domů k sociálním sítím nebo telce s Ordinací :-))). Takže dost té vážnosti a zde je shrnutí;

  • Super pondělek (konečně bez kocoviny).
  • Vyzvednutí výherního balíčku od Havlíka.
  • Setkání s Luckou po x letech.
  • Karamelové frapé.
  • Hranolky ve sladko-kyselé omáčce.
  • Prostě po sto letech u Mekšita. Haha.
  • Nová fotka od Milana!
  • Vybarvování v relaxačních omalovánkách.
  • Jsem schopná přežít i v bojových podmínkách (urval se na nám bojler).
  • Zase tak dlouho jsemto nepřežila. Haha (odjezd na pár dní do Letňan).
  • Zajištěná kapela na naší školní společenskou událost.
  • Finišování s plesem.
  • Testování dalších Havlíkových výrobků.
  • Maximální pohodové hlídání Elišky. (Je chudinka nemocná, tak ji pro jistotu uspávala maminka)
  • Delegování mi jde.
  • Plaváníčko.
  • 90 minut čistého času stráveného plaváním!
  • Nová brigáda!
  • Náhodná setkávání (ta mě baví hodně).
  • Po dlouhé době jsem měla zase konečně hlad.
  • Konečně teče vodá! (Možná i teplá).
  • Vrácení šatů a uvědomění si, že jsou i důležitější věci. (Jako jídlo a tak).
  • Nastěhována k Milanovi (na týden).
  • Pomoc od mého dědy (které si moc vážím a je pro mě důležitá).
  • Na nákupech po Praze a plavky stejně nenakoupeny. Tak alespoň podprsenka na sport.
  • Ranní procházka s Rejíkem.
  • Úvodní slovo k průzkumu - done.
  • Ledové sochy.
  • Návštěva Lu.
  • Film Líza liščí víla.
  • Konečně jsem se pustila do bakalářské práce!
  • 200 let Národní galerie v Praze.
  • Veletržní palác s Milanem.
  • Návštěva - Dia u nás byla.
Tentokrát naštěstí nic nepotřebuje vysvětlení, místo toho mám perličku v podobě zážitku ze zkušební kabinky. Takový ten pocit, když se rvu do plavek velikosti 42 po tom co si odfouknu po té těžké dřině, se z vedlejší kabinky ozve "Noo to XSko (což je 34 žejo. haha) mi je akorát." Tadádá :-))))